JANA (38): DVANáCTILETá DCERA ODMíTá CHODIT DO šKOLY. UčENí JI PRý NEBAVí A CHCE SE MíSTO TOHO STARAT O ZVířATA
Janina dvanáctiletá dcera má od první třídy negativní vztah ke škole. Už pět let se Jana snaží její názor změnit. Marně. Poslední dobou si dcera ráno vymýšlí nejrůznější zdravotní problémy, aby nemusela do školy, a Jana je z toho zoufalá.
Za dvacet minut máme vyrazit do školy a Katka opět leží v posteli a stěžuje si na bolest břicha. Prý má střevní potíže. Podle školní aplikace nemají dnes psát žádnou písemku. Nemá tedy důvod se vymlouvat.
Zase jsem ustoupila a dceru nechala doma
"Ahoj, mami, můžeš prosím zase dneska pohlídat Káťu? Opět mi tu brečí, že jí není dobře. Já musím do práce a nemůžu si vzít volno," prosila jsem matku. Tento týden je to už podruhé, co Káťa simuluje. Nerada chodí do školy. Nezajímá ji učivo. V osnovách nenašla nic, co by se jí líbilo. Nebaví ji matematika, dějepis, zeměpis, dokonce ani tělocvik nebo výtvarná výchova. Jak Katka roste, našla pro sebe řešení.
Zjistila, že když začne ráno simulovat, já pod tlakem času a pracovních povinností vyměknu a nechám ji doma. Bojím se Katku dotáhnout do školy na sílu, jelikož mám strach, že jí opravdu není dobře. Byla bych velmi nerada, kdyby kvůli mému direktivnímu chování trpěla nějakými psychickými problémy nebo musela sedět ve škole se střevní chřipkou jen proto, že jsem nevěřila, že je jí špatně. A tak ji radši nechávám doma.
Dceřin vzdor vůči škole začal ve druhé třídě
Vůbec nechápu, kde se dceřina averze vůči škole vzala. Odmala jsem si s Katkou prohlížela knížky, s manželem jsme jí četli pohádky, chodila na kroužky a snažili jsme se v ní podnítit zájem o cokoliv. Ve školce se do her zapojovala a v kolektivu dětí byla spokojená. Ve druhé třídě ZŠ se ale vše zlomilo. Kačka si myslela, že bude do školy chodit jen rok. Naučí se číst a psát a tím jí povinnosti skončí.
Druhá a třetí třída proběhla ještě bez většího vzdoru. Katce se sice nechtělo, ale podvolila se. Ve čtvrté třídě byly každé ráno slzičky a poslední dva roky už nastoupilo ranní simulování nemocí. Jednou je to bolest břicha, potom průjem a často dceru bolí hlava. Samozřejmě jsem s ní absolvovala mnoho lékařských vyšetření, abychom vyloučili nějaký vážný zdravotní problém. Dcera je naprosto zdravá. Podle lékařky z averze ke škole vyroste. "Některé děti jsou ve vztahu ke škole v pohodě, jiné dají rodičům zabrat. To je naprosto v pořádku, maminko," vysvětlila mi dětská lékařka.
Dceru učení nezajímá, chce raději pracovat se zvířaty
Ve třídě má dcera kamarády, kteří ji navštěvují i po škole a hrají si spolu na zahradě nebo na hřišti. Tedy to, že by dcera nerada chodila do školy kvůli spolužákům, jsem vyloučila. Učitelé se mi zdají být také v mezích normy. Nikdo není výrazně nepříjemný nebo náročný. Často s manželem tento problém rozebíráme, hodně si o škole s Katkou povídáme a vždy se dozvíme totéž. Škola dceru nebaví. Učivo ji nezajímá. Podle jejích slov to jsou samé blbosti a nepotřebné informace.
Když se jí ptáme, co tedy chce v životě dělat, má jasno. Hned, jak to bude možné, školu ukončí a bude pracovat se zvířaty. S manželem pevně věříme, brzy změní názor. Snažíme se s ní učit a společně vypracováváme domácí úkoly. A já se jen modlím, aby příští týden dcera šla do školy alespoň čtyřikrát a ráno se sekla jen jednou. Nedokážu vyjádřit své pocity, ale musím se hodně držet, abych dceřin vzdor ustála.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Související články
- Petra (36): Rozhodla jsem se dceru učit doma. Můžu se jí naplno věnovat a všímat si toho, co jí jde nejlépe
- Rozárie (58): Děti jsem vychovávala, jak nejlépe jsem uměla. Dcera se mnou ale nemluví a syn mi zůstal na krku
- Lída (67): Dcera vnučce všechno dovolí. Tuhle ji nechala odkráčet v minisukni a krátkém topu na párty
- Slávka (70): Vychovala mě babička. Když dostala mrtvici a umírala v klášteře, požádala mě, ať odpustím mamince
- Karolína (47): Sedmnáctiletá dcera se poslední dobou zavírá v pokoji a nekomunikuje. Bojím se, že došlo na nejhorší